Ve školním roce 2019/2020 začal na základních školách Prahy 10 celoroční výtvarný projekt. Společná práce mezi dětmi, pedagogy a přizvanými umělci rozvíjí kreativitu a aktivní občanství dětí v rámci uvažování o městě, ve kterém žijí.
Průběh projektu bohužel zásadně narušila virová epidemie, která do něj vstoupila v jeho nejdůležitější části. I proto patří velký obdiv dětem a pedagogům, kteří v projektu vytrvali až do jeho konce. A také samozřejmě zapojeným umělcům, kteří se na vzniku dětských projektů podíleli a chtěli dětem představit různé způsoby tvorby: práci se sochou a objekty se věnují Vojtěch Jehlička a Aleš Novák, ilustraci Dora Dutková a Patrik Antczak, performance Eva Jiřička, angažovanému umění Vladimír Turner, kresbě Jana Kasalová, designu Olga Fadli Pětivoká a oděvní tvorbě Barbora Procházková.
Děti pracovali ve skupinkách, které si samy vytvořili a vyzkoušeli si tak způsob projektového vyučování s jednotným zadáním. Právě podpora spolupráce, rozdělení rolí ve skupině a zájem na celém procesu a společném výsledku jsou důležitými cíli i prostředky koncepce projektu. Účast umělců ve školách měla pro většinu škol zcela konkrétní pozitivní dopad – děti se naučili lépe pojmenovávat problematická místa v nejbližším okolí školy nebo jejich domovů a hledali pro ně pozitivní řešení. Lépe tak porozuměli místu, kde tráví podstatnou část času a vybudovali si k němu hlubší vztah.
Umělci po škole na Praze 10:
ZŠ Nad Vodovodem – Dora Dutková
ZŠ Břečťanová – Vladimír Turner
ZŠ Eden-Vladimír Turner
ZŠ Brigádníků – Vojtěch Jehlička
ZŠ U Roháčových kasáren – Vojtěch Jehlička
ZŠ Švehlova – Eva Jiřička
ZŠ Hostýnská – Eva Jiřička
ZŠ Jakutská – Aleš Novák
ZŠ V Rybníčkách – Olga Fadli Pětivoká
ZŠ Karla Čapka – Patrik Antczak a Radka Šitner
Máš umělecké střevo!
PRAHA DESET: NESEĎ! Jaké město by chtěly mít děti?
Výtvarný projekt zaměřený na rozvíjení kreativity a aktivního občanství dětí ZŠ v rámci uvažování o městě, ve kterém žijí a společně s ostatními lidmi tvoří různorodou městskou populaci. Městská část Praha 10 je prostorem, který je také jejich a mohou mít na něj svůj vliv.
I.stupeň ZŠ
- MĚSTO (vhodné pro 1.-3.třídu)
Děti se denně pohybují v městské čtvrti, kde bydlí a kam chodí do školy. Každé z nich se ale ve svém městě pohybuje jinak, užívá jiný způsob přepravy z domu do školy. Některé jde pěšky, jiné používá MHD, jedno jezdí na koloběžce, druhé vozí do školy rodiče. Děti
hodí na kroužky, na hřiště, venčit psa, nakupovat. Některé s doprovodem, jiné už samy. Každé z nich tedy prostor města vnímá originálně, vidí a cítí jiné věci, dotýká se jiných předmětů, slyší jiné zvuky.
Cesta domů nebo do školy očima dítěte je jiná než cesta očima dospělého. Jiný je jeho úhel pohledu z hlediska vzrůstu, ale i pohybových možností. (Tohle vidím, tohle přeskočím, tady se protáhnu, tam nedosáhnu, nedohlédnu.) Některé drobnosti, zvláštnosti nebo nesrovnalosti děti zaujmou, jiné jim překáží, něco by chtěly mít jinak.
Zeptejte se dětí:
Která místa ve své čtvrti děti znají opravdu dobře, a do kterých ještě nezabloudily?
Kde to mají rády a kam raději nechodí? Proč?
Jaké věci se jim v jejich čtvrti opravdu líbí? Proč?
Co ve své čtvrti objevily zajímavého?
S jakými překážkami se na cestě svojí čtvrtí potkávají?
Co by mohlo být jinak, pro ně lépe?
Jak by vypadala městská část P10 v jejich fantazii?
Proces a výstupy: Dívej se – sbírej – sdílej – sni – tvoř!
Společné i samostatné objevování čtvrti a okolí školy, nalézání zvláštních míst a předmětů, jejich shromažďování, zaznamenávání, rozhovory s dětmi. Z nalezeného množství poznatků a artefaktů mohou vznikat – sbírky, kresby, malby, další objekty, drobné i větší akce i výtvarné realizace ve veřejném prostoru. Návrhy proměny čtvrti podle fantazie dětí (volná tvorba, volné médium).
- LIDÉ (vhodné pro 4. – 5.třídu)
Město tvoří jeho lidé. Dobře ale děti znají jen ty nejbližší – členy rodiny, sousedy, děti a dospělé ze školy a z kroužků. Některé lidi potkávají pravidelně v místě bydliště (v domě, v obchodě, v tramvaji, u lékaře, při venčení psa), možná s nimi dokonce i mluvili jejich rodiče či alespoň vědí, jestli zde tito lidé bydlí, pracují a podobně. Cizí lidé mohou v dětech vzbuzovat obavy. Čím více lidí tedy ve svém okolí děti poznají z běžné mezilidské komunikace na ulici, v obchodě atd., tím bezpečněji se mohou ve své čtvrti cítit.
Zeptejte se dětí:
Jací lidé jsou kolem nich? Kdo je blízký člověk, kdo je známý a kdo cizí člověk?
O čem se mohou bavit s blízkým člověkem a o čem s úplně cizím člověkem?
S jakými cizími lidmi ve svém okolí nejčastěji mluví (ony samy nebo jejich rodiče)? O čem se zpravidla baví?
Potkávají v okolí svého bydliště/školy nějakého člověka, kterého neznají osobně, ale který jim připadá zajímavý a chtěli by ho trochu víc poznat? Kdo to asi je? Jak vypadá? Čím je zajímavý?
Kdyby mohly, na co by se toho člověka zeptaly?
Zadání např.:
Vyberte si nějakého člověka, kterého často potkáváte, ale není z vaší rodiny ani ze školy (např. paní prodavačka, paní kuchařka, pan školník, soused, řidička tramvaje apod.). Vymyslete pro něj několik otázek a poproste ho, aby vám na ně odpověděl. Vaše otázky se mohou např. vztahovat k životu v městské části Prahy 10. Můžete ho také poprosit, aby vám vyprávěl nějaký příběh ze života. Zkuste si tohoto člověka nakreslit. (Děti mohou pracovat ve dvojicích nebo v menších skupinkách.)
Proces a výstupy: Dívej se – komunikuj – sdílej – tvoř!
Pozorování a poznávání lidí, kteří se vyskytují v lokalitě, kde děti bydlí nebo kam chodí do školy. Zaznamenávání různých typů lidí (podle povolání, vzhledu, věku..) – jednotlivců i skupin – rozhovory s nimi, hledání příběhů. Z nalezeného materiálu může třídní skupina vytvořit kolekci, takový “atlas lidí”, který bude obsahovat obrázky, popisy, sbírku příběhů lidí z P10. Lze ale využít i další média a výtvarné techniky a materiály.
- stupeň ZŠ
MĚSTO A JEHO LIDÉ
Město je prostor pro lidi, ale někdy také prostor “proti lidem”. Spoustu věcí máme ve městě rádi, jiné z duše nesnášíme. Některé městské prvky nám život ulehčují, jiné ztěžují. Některé čtvrti jsou plné asfaltu, jiné jsou zelenější, někde je čilý ruch, jinde spíše klid. Jsou místa, kolem kterých lidé krouží a kam se denně vrací již několik desítek až stovek let. Každá městská část a čtvrť má svou duši, svůj genius loci, své památky, patníky i památníky.
Městem se pohybují lidé, každý člověk má svojí originální trajektorii pohybu po městě. Někdo nevytáhne paty ze své čtvrti, jiný je vystřelen každé ráno z domova na druhý konec Prahy, aby se večer zase vrátil, další je tady jen hostem a domov má daleko. Lidé ulice domov nemají vůbec. Někomu se cestuje městem lehce, jinému ale jen s velkými obtížemi. Někdo vstává brzy, jiný chodí pozdě spát.
Zeptejte se dětí:
Co je na Praze 10 baví a co je na ní štve?
Co z toho, co jim tato lokalita nabízí, využívají nejraději?
Jaké místo vás přitahuje? Kde se cítíte dobře a znáte to tam?
Co jim brání ve volném pohybu po městě?
Jaké lidi potkávají nejčastěji?
Jací lidé by si podle nich zasloužili větší pozornost? Proč?
Co by udělali jinak? Jak?
Na co by chtěli upozornit? Jak?
Zadání:
Všímejte si města jako prostoru, který je tu pro vás, a na který můžete mít své nároky i vliv. Pokuste se odhalit krásná místa ve veřejném prostoru Prahy 10, ale také nalézt nějaký lokální problém, něco, co vám brání v rozhledu nebo v pohybu. Všímejte si lidí, kteří zde žijí, zkuste se zamyslet nad jejich potřebami.
Proces a výstupy: Dívej se – sdílej – tvoř – upozorňuj – měň!
Pozorování a poznávání městského prostoru a lidí, kteří se vyskytují v lokalitě, kde děti bydlí nebo kam chodí do školy. Vnímání problematických míst lokality, diskuze nad návrhy na řešení nebo zlepšení situace.
Výstup by měl mít potenciál komunikovat s veřejností ať už vážnou nebo satirickou formou a mohou jím být např.: drobné i větší akce ve veřejném prostoru – happening / divadelní performance / prostorová instalace / série plakátů nebo ucelená vizuální kampaň (možnost zapojit mnoho prvků – texty, kostýmy, rekvizity, performativní prvky, dramatické a hudební prvky, slam poetry…) – nutno zdokumentovat.
Podpora pedagogům:
1. Školení v podobě workshopů a spolupráce s odborníky z platformy MUS a současnými umělci, kteří budou v procesu pedagogům oporou a dětem inspirací.
2. Finanční odměna učitelům (v podobě DPP) – za roli Koordinátora školního projektu (obdrží ji na konci projektu)
3. Certifikát vzdělávací platformy MUS
Étos soutěže:
Školní skupiny nesoutěží mezi sebou, ale samy se sebou – cílem je pozitivní vývoj uvnitř každé skupiny v procesu. Všechny skupiny budou oceněny – mohou na konci prezentovat výsledky projektu v etablovaném výstavním prostoru, inspirovat se vzájemně.
