first part of logo 'Máš' second part of logo 'umělecké' third part of logo 'střevo' forth part of logo '?'
CZ EN SK HU DE

KDO HO MÁ?
Mezinárodní platforma Máš umělecké střevo? pořádá první výstavu kurátorovanou studenty, kteří se sami v minulých letech stejnojmenné přehlídky zúčastnili. Vystaví zde jak vlastní práce, tak díla dalších českých a zahraničních studentů. Zjistěte, kdo má umělecké střevo v prostorách Kampusu Hybernská.

Vzdělávací platforma Máš umělecké střevo? má za sebou přes deset let aktivního bourání hranic ve vnímání současného umění. Díky blízké komunikaci se studenty a pedagogy středních škol po celé České republice, na Slovensku i v Maďarsku a Německu se stala součástí výuky výtvarného umění a otevírá cesty k porozumění umění nejen u studentů, ale napříč generacemi. Pop up výstava v prostoru Hybernská předává hlas několika studentům, kteří se v minulých letech zúčastnili přehlídky Máš umělecké střevo?, aby představili vlastní projekty, ale také vybrali projekty ostatních studentů.

Pojetí tří výstavních prostor bylo přenecháno studentům, z nichž část se i díky platformě Máš umělecké střevo? začala intenzivně věnovat vlastní umělecké tvorbě, studovat na vysoké umělecké škole, a rozvíjí tak své umělecké střevo dál. Mají možnost vyzkoušet si roli kurátora a organizátora výstav projektů, které zaujaly studenty i porotu v minulých letech. Poslední místnost je věnována ohlédnutí za desetiletým působením vzdělávací platformy a jejích různorodých aktivit.  Máš umělecké střevo? se tak poprvé představí svou vlastní výstavou, kde se studenti v roli umělců i kurátorů pokusí odpovědět na otázku ,,máš umělecké střevo?“. Jako doprovodný program k výstavě se odehraje i kurátorský duel, kde studenti-kurátoři budou zpovídat zkušené profesionály z oboru v rámci online platformy 4×4 LIVE, která je součástí Festivalu 4+4 dny v pohybu.

Kurátoři
Dorothea & Johana Hofmeisterovy
Hedvika Ocásková & Matěj Sumec
Vincent Klusák & Marie Růžičková & David Schwarz

Supervize výstavy
Martina Freitagová (MUS)

Vystavené projekty a vystavující
KPZ v Oké-Ale (Dorothea & Johana Hofmeisterovy)
Bez názvu (Mirek Koudela, Daniil Masagutov)
Kdo je Eva K. (Anna Vohralíková, Klára Churá, Ester Pistorová)

Et plantabis viriditas (Adrián Dvorský, Jakub Ďurian, Viktor Domin)
Kde kyne strach (Vincent Klusák, Marie Růžičková, David Schwarz)
Variette (Vanesa Múdra a Anna Mária Bednárová)

Black Pack (Hedvika Ocásková, Matěj Sumec)
Natural Virtual (Luboš Hradec, Miroslav Mužík)

Autorka fotek: Karolína Vacková

 

Prozkoumejte virtuálně Výstavu Kdo ho má? spolu se studenty.

KPZ V OKÉ-ALE (2016, Hranice)

Johana Hofmeisterová & Dorota Hofmeisterová

„Hranice jsou od toho, aby se překračovaly, protože jinak nikdy nikoho nepotkáme,“ říkáme my, Johana a Dorothea Hofmeisterovy.

Hranici (lidskou, geografickou, sociální, kulturní) překračujeme neustále a nelze se tomu vyhnout. Ve chvíli, kdy je jejich překonání pro někoho neschůdné, je načase mu pomoct.
Vytvořily jsme fiktivní zemi Oké-Alu, do níž přichází cizinec, pro kterého jsme na hranicích země nechaly KPZ, která mu pomůže s adaptací na nové prostředí. Krabička poslední záchrany je od toho, aby pomohla se zdoláním kulturní mezery, strachu a jiných překážek. Příběh KPZ v Oké-Ale je o přijetí neznámého, o překonávání vlastních hranic, v době zvýšené migrace obyvatel, která ve společnosti především vyvolává strach a nenávist, méně pak snahu o řešení.



Kde kyne strach? (2020, Motýlí efekt)

Vincent Klusák, Marie Růžičková, David Schwarz

Kde kyne strach? je multimediální projekt zaznamenaný jako videoinstalace v podobě oltáře s videem, mísou s těstem a obrazem miniatury kynoucího těsta v nádobě, který nás prováděl celým projektem. Ve skutečnosti projekt stojí na několika performancích a zásazích do veřejného prostoru, které jsou zaznamenané na videu a doplněné o námi namluvené odpovědi několika různých osob na otázku: „Kde kyne váš strach?“. Kynutí těsta modeluje šíření strachu ve společnosti, obě akce bobtnají stejně mohutně a na první pohled bez jakékoli pravidelnosti. Proto i v průběhu performancí sedíme na veřejných místech a čekáme až těsto vykyne.

Druhou fází je zachytávání těsta na veřejně viditelných místech: inzerát v Blesku, CLV v metru, cedulka v supermarketu, obrázek těsta na legálu. Metaforicky symbol těsta unikl z performance Kde kyne strach? a nyní hlásí přítomnost strachu jasným sdělením Zde kyne strach. Každé místo má i své zdůvodnění, protože nějakým způsobem souvisí se strachem. Celý záznam symbolicky zakončují holubi, kteří se slétli kolem těsta a bez toho, aby tušili, zde je pro ně vůbec jedlé, či nikoli, ho začali uzobávat. Napsal sám život.


BLACK PACK (Sběratelství, 2018/2019)

Hedvika Ocásková & Matěj Sumec

Jak se cítíte, když vystavené věci vidíte již po sté v jednom dni/měsíci/roce? Všímáte si změn? Splňují díla svou misi sdělit nám příběh, nebo ukázat zajímavou/novou formu a úhel pohledu? A pokud ne, má smysl je vystavit? Neztrácí časem svou reprezentativnost? Je pro nás důležité probudit zájem či myšlenku zkoumající věci, které nás svou přítomností ovlivňují, věci, kolem kterých procházíme každý den bez toho, aniž bychom podnikli dobrodružnou výpravu do vod kritického art thinking. Rezebírání významů a obsahů je jedním z nejefektivnějších způsobů, jak docílit rozvoje uvažování a posunout se tak od formalismu a vyprázdněné manuálnosti k podrobnějšímu přístupu a mnohdy i kreativnějším výsledkům.

Jsme na to připraveni?