Co nám chybí, co nám přebývá

Platforma Máš umělecké střevo? uspořádala ve dnech 17. a 18. října v Korzu NGP ve Veletržním paláci kolokvium na téma Možnosti kreativního vzdělávání v rámci mezinárodní spolupráce a také dva workshopy s lektory.

I.

Oba workshopy určené pro veřejnost vzbudily velký zájem. Lektor Jiří Raiterman vedl workshop inspirovaný metodikou globálního projektu Narrative 4. Ten je zaměřen na rozvoj empatie prostřednictvím sdílení příběhů. Centrum současného umění DOX k metodě různým způsobem přidává vizuální umění a literaturu. Raiterman nejdříve účastníky workshopu seznámil s podobou projektu a následně pokračoval společnou aktivitou. Na jeho práci navázal lektor Philipp Schenker, alternativní divadelník, herec a režisér, lektor vzdělávacích česko-německých programů pro Goethe Institut a Zukunfstfond. Jeho divadelní workshop s interkulturní tématikou, představením her a improvizačních technik, ve kterých jazyk není vyjadřovací prostředek na prvním místě mezi účastníky okamžitě doslova zarezonoval. „Stále ve mně doznívá workshop s Philippem Schenkerem ve Veletržní paláci v Praze. Workshop mi pomohl se více vcítit do lidí, kteří neumí stejnou řeč. Dříve jsem si nedokázala vůbec představit jaké to je a tento workshop mi pomohl se dívat na věci i z jiných úhlů“, hodnotí workshop studentka Galerijní pedagogiky z Brna Adéla Bohdanská. Oba workshopy trvaly více něž dvě hodiny a zanechaly v účastnících silný dojem.

Ne jejich práci navázala prezentace, vernisáž a komentovaná prohlídka výstavy Umělci po škole – Ukrajina, která představila úspěšný projekt Umělci po škole a jeho zahraniční podobu. Zahájení se zúčastnily také zástupkyně umělkyň a pedagožek z Ukrajiny.

 

II.

Během konference určené pro profesionály z oboru kreativního vzdělávání a kultury vystoupili zástupci a zástupkyně vybraných vzdělávacích organizací a podělili se o své zkušenosti s přeshraničními projekty, které realizovali v minulosti, nebo na kterých stále pracují. Podělili se o inspirativní momenty a příklady dobré praxe a i o to, jakými úskalími při jejich přípravě i realizaci procházejí.

Zástupkyně katedry výtvarné výchovy PdF MU Brno Andrea Kaňkovská a Lucia Horňáková Černayová z Akadémie výtvarných umení v Banské Bystrici představily projekt „Material Flow“, ve kterém kreativně a za pomoci recyklovaných materiálů pracují s předškolními dětmi, ale i s dětmi na základních školách.
Podobné zaměření na tuto věkovou kategorii má Nadiya Novykov a z ukrajinského odboru školství z Kyjeva. Na konferenci představila projekt „Program pro nadané děti“ a její spolupráci s projektem Máš umělecké střevo? Jeho výsledky mohli vidět účastníci konference přímo na probíhající výstavě.

Ridina Ahmed je známá umělkyně pracující s hlasem a nabízející workshopy na toto téma. Její projekt „Hlasohled“ návštěvníci konference většinou znali, a tak mohlo dojít na další detaily a informace z minulosti a současnosti projektu. Již zmíněný lektor a umělec Philipp Schenker navázal prezentací projektů realizovaných pro Goethe Institut a Deutsch-Tschechische Zukunftsfond. Téma mezioborovosti a využívání zahraničních jazyků vzbudilo mezi účastníky zájem a posunulo vzájemnou debatu novým směrem.
Centrum choreografického rozvoje S.E.S.TA a platforma uMěním byly předmětem prezentace Evy Papánkové, Katedru výtvarné výchovy PedF UK z Prahy a její činnost představila ve svém příspěvku Lucie Hajdušková. Tím se otevřela možnost debaty o funkci velkých vzdělávacích a kulturních institucí, které na konferenci zastupovala Slovenská Národná Galérie a Národní galerie Praha. Lektorka SNG Dominika Kubičková a vedoucí LO NGP Oldřich Bystřický si vyměnili vzájemné zkušenosti a představili ostatním projekty těchto institucí. Na závěr prezentoval Ondřej Horák platformu Máš umělecké střevo? a jejich 15 let činnosti.

III.

Následný diskusní panel kolokvia moderovala Romana Bartůňková, členka platformy Máš umělecké střevo? a vedoucí projektu Umělci po škole. Bartůňková shrnula zásadní informace, které kolokvium odkrylo, nastínila východiska a dala prostor ještě k závěrečné debatě účastníků.

Kolokvium Možnosti kreativního vzdělávání v rámci mezinárodní spolupráce představilo silné i slabé stránky spoluprací těchto projektů. Ukazuje se, že společným jmenovatelem je nejčastěji (a nepřekvapivě) nízká schopnost projekty financovat. Dalším (a navazujícím problémem) jsou nedostatečné kapacity, prostorové a materiální zajištění. To, co nikomu z prezentujících nechybělo je zápal, radost a pocit, že jsou takovéto projekty do budoucna pro naši společnost nepostradatelné.

Autor textu: Ondřej Horák